V nikom jiném není spása - na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni! Skutky 4:12

Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider

Otázky víry

Co mám udělat pro to, abych žil věčně?

Hodně bylo řečeno v předchozích článcích. Přesto pro lepší pochopení nejprve začnu s tím, co mi věčný život nezajistí.

 

  • Být dobrý člověk. Dobré skutky nám spásu nezajistí. Mnoho lidí se spoléhá na to, že když se snaží žít čestně, mít hezkou rodinu, chodit do práce a případně dělat dobročinnost, že to stačí. Když vidíme někoho, kdo udělal mnoho dobra pro druhé lidi, nedovedeme si představit, že by tak dobrý člověk mohl jít do pekla. To by bylo nespravedlivé, nebo ne? Bůh vidí do srdce. A neexistuje tak dobrý lidský skutek, který by nás smířil s Bohem a zajistil věčný život.
  • Věřit v "něco". Mnozí lidé říkají, že v „něco“ věří, nějakou nadpřirozenou sílu nebo možno i osobu a doufají, že po smrti se jim povede dobře, že to nějak dopadne.
  • Příslušnost k církvi. Být formálním členem církve, například křtem v dětském věku není automatickou vstupenkou do nebe. Kdekdo si říká křesťan a jako důkaz poskytuje právě údaj o křtu po narození, čili členství v církvi, případně kostelní provedení důležitých momentů v životě (např. svatba a pohřeb), nebo slaví Vánoce a Velikonoce i v kostele.
  • Vést asketický život v sebekázni. Ani kdybychom se sami bičovali do krve za své hříchy, žili na poušti, postili se o chlebu a vodě, putovali do Jeruzaléma na kolenou, nebo se na Velikonoce nechali ukřižovat, toto samotné nám hříchy nesmaže a Boha nám to nenakloní.
  • Modlit se. Na světě je málo lidí, kteří se nikdy nemodlili, ani "Bože, pomož!" nebo: "Bože, jak si to mohl dopustit.". Modlitba v nesnázích bez dalších kroků nestačí. Formální modlitba, i kdyby byla dlouhá, pravidelná, ale s prázdnými slovy, bez uvědomění si, co říkáme, se Bohu nelíbí a už vůbec to nezaručí spasení. Samotná modlitba nestačí.
  • Žít "zbožně". Účastnit se náboženského života, obřadů i pravidelně, ale bez skutečné víry a vztahu s Bohem, to nás nespasí. To není víra, ale náboženství.

Skutečně, vlastním úsilím nikdo věčný život nezíská.

Co říká Bible o tom, jak tedy dosáhnout věčného života?

 

  • Věřit. Jako nejdůležitější požadavek Bible vyzdvihuje víru. Nejenom víru v Boha, ale uvěřit, že Ježíš Kristus je Boží Syn, přišel na tento svět, aby na sebe vzal naše hříchy, MOJE hříchy a trest, který patřil mně, za mě umřel a byl vzkříšen. Porazil smrt i hřích a Bůh ho vyvýšil. Ale nejen věřit, že to tak bylo. Bible hodně mluví ani ne tak o víře v Boha jako spíše o víře Bohu. O důvěře a spolehnutí se na Něj. Znamená to vztah, kdy Bohu věřím, že mě nejenom stvořil, ale že mě osobně miluje a proto za mě zemřel. A já uvěřím této lásce, a dám Bohu do rukou celý svůj život. Důvěřuji Mu, že se o mě postará, že ví, co je pro mě dobré, a své starosti složím na Něj. Přenechám mu kormidlo (nebo volant :)) svého života a udělám za starým životem tlustou čáru
  • Víru vyznat. Bůh od nás chce, abychom mu nejenom věřili hluboce ve svém nitru a byla to naše soukromá záležitost. Vysloveně žádá, abychom svou víru v Něj vyznali svými ústy. Abychom o tom řekli. Jemu samotnému v modlitbě i někomu dalšímu. Abychom se za Něj nestyděli, ale naopak, mluvili o Něm. I jiným pomohli Jej nalézt. A kdo zažije Boží dotek, Jeho lásku i moc, skutečně nemůže mlčet.

A to je vše? To stačí? Uvěřit a vyznat? To je tak jednoduché?

Je i není. Dalo by se to přirovnat k manželství. Co má člověk udělat, aby s někým žil po celý život bok po boku? Nejprve musí takového člověka najít. Poznat jej a pochopit, že toto je pro něj partner na celý život. Zamilovat si jej. A musí mu to samozřejmě říct. A je fakt, že ani před okolím se tyto věci nedají zatajit. Je ale jasné, že toto je jen začátek. Že dál se lidi vzájemně poznávají, lásce se učí, vztah roste a zraje a je potřeba toho více k tomu, aby spolu tito lidé skutečně ten život společně prožili.

Tak je to i s Bohem. Poznat jej, uvěřit a rozhodnout se pro Něj, je začátek. Znovuzrození pro nový život.

 

Chtěl bys to taky? Věříš, že Bůh je a věříš i v Ježíše Krista? Chceš vstoupit do vztahu s Bohem? Chceš být s Ním smířen, očištěn, začít nový život?

Tak mu to řekni :). Není to těžké, Bůh hledí na upřímné srdce, ne na vhodná slova. Ale jestli ti chybí jenom ta slova, můžeš si půjčit ta naše:

 

Pane Ježíši Kriste, jsem zde a věřím, že ty jsi zde tak, jako já.
Věřím, že jsi Boží Syn, že jsi zemřel a vstal z mrtvých a to i za mě. Děkuji ti za to a prosím tě, abys mě přijal.
V životě jsem udělal/a spoustu chyb a jsem před tebou hříšný/á a nevím si s tím rady, nemůžu s tím nic udělat. Ty ano a tak tě prosím, abys mě očistil, osvobodil a smířil s Bohem.
A já tě prosím, aby ses stal mým Pánem. Dávám ti do rukou svůj život a chci ti patřit.
Veď mě, prosím, dál, naplň mě svým Duchem a buď se mnou až na věky.
Amen.