Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému. Římanům 8:28

Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider

Otázky víry

Co bude se mnou po smrti?

Uvažoval jsi někdy, co bude s tebou po smrti? Myslíš, že na myšlenky na smrt máš ještě čas? Nevíš, co bude zítra, i když jsi třeba mladý. Ať na smrt myslíš nebo ne, jednou stejně umřeš. A vyřešit si tuto otázku je skutečně otázkou života a smrti.

 

Bible učí, že po smrti jsou jen dvě možnosti. Žít s Bohem, nebo být bez Boha. To první zaručuje naplnění veškerých našich tužeb, potřeb, potenciálu, skutečné štěstí, které na zemi hledáme, ale téměř neznáme. To druhé představuje odloučení, ze kterého plyne nejen samota a smutek, ale utrpení, které si snad ani nelze představit. Ani jedno nebude mít časovou hranici, žádný konec. Někdy se tomu říká věčný život a věčná smrt. Nic mezi tím není, žádný mezistupeň, žádný očistec. Sám Ježíš přibližuje stav lidí po smrti v příběhu o boháči a Lazarovi, kde jasně mluví o těchto dvou možnostech (lze nalézt v evangeliu podle Lukáše, 16. kapitola).

 

To, jak budeš žít po smrti, zaleží na tom, jak žiješ tady na zemi. Nebo lépe řečeno, jestli nyní žiješ nebo jsi mrtev. Jak můžeš být mrtvý, když právě sedíš u počítače, čteš a divíš se?

 

Smrt lidského těla je ve skutečnosti oddělením od tohoto světa, ztráta kontaktu se světem. Bible více a důrazněji mluví o jiné smrti. Smrti ducha, kterou zapříčinil hřích. Již jsme o tom psali v předchozích článcích. Prvním hříchem v ráji jsme "propadli smrti". Pavel píše: "I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy,.." (Efezským 2:1). Pro koho toto prohlášení platí i v čase tělesné smrti, čeká ho smrt věčná. Ale on to píše někomu, pro koho to už neplatí. Kdo to je? Jak se dá "ožít", aby člověk žil i po smrti?

 

Ježíš o tom mluvil s jistým židem Nikodémem: Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: ,Musíte se narodit znovu." (Jan 3,3-7).

 

Aby ožil duch člověka, který je pro Boha mrtvý kvůli hříchu, musí se člověk znovu narodit. Ale ne tak, že ho opět porodí jeho matka. Musí se narodit "z vody a z Ducha". Zdá se, že voda v tomto případě symbolizuje Boží slovo a Duch je Duch Boží. Je to duchovní skutečnost, ale naprosto zásadní. Říkáme tomu znovuzrození. Ježíš o samotném znovuzrození více nemluví, ale říká, že kdo v něj uvěří, bude žít navěky. "Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít." (Jan 11:25). Nebo: "Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života." (Jan 5:24). Na jiném místě apoštol Jan píše: "Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv." (Jan 3:36).

 

I apoštol Pavel to vysvětluje ve svých listech. Být před Bohem ospravedlněn, být očištěn od hříchu, být živ, je možné díky víře v Ježíše Krista. Není potřeba udělat něco velkého pro Boha, není potřeba obejít svět na kolenou, bičovat se nebo nejíst. Člověku ani není možné udělat něco, co by ho smířilo s Bohem a vrátilo mu to život. Žádná oběť by nebyla dost velká. Udělal to sám Bůh. Přišel v osobě Ježíše Krista na tuto zem a spravedlivý trest za naše hříchy vzal na sebe. Umřel. Za každého z nás. Abychom nemuseli být věčně mrtví my, umřel za nás. Bůh jeho oběť přijal, a vzkřísil ho z mrtvých, dal mu nový život. Díky tomu i my můžeme žít. "A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života." (1. Korintským 15:21). Díky Ježíši nás přijal dokonce za své děti, můžeme s Ním mít důvěrný vztah. Nyní i po smrti. "A to je ten věčný život - aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista." (Jan 17:3).

 

Jak to může platit i pro mne? Je potřeba tomu uvěřit. A vyznat Ježíše jako svého Pána. "Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen." (Římanům 10:9).

 

Více o tom v dalším článku.