A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa. 1.Jan 4:14

Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider Image slider

Otázky víry

Nestačí věřit? Na co církev? část 1.

„Bůh ano, církev ne! Boha budu klidně věřit, i v to, že za mě Ježíš zemřel, i bibli si budu číst, ale církev? Církev je přece zkorumpovaná organizace plná lidí dychtících po moci, majetku a má za sebou nelichotivou až krvavou historii. Nechat si někým vymývat mozek? Nechat si mluvit do života? Děkuji, ne! Stačí mi můj vlastní Bůh a moje víra. Nemusím kvůli tomu chodit někam do kostela!“
Jestli jsou to i tvoje slova, dovol nám ukázat církev trochu z jiného pohledu. Mnoho lidí má s církví špatnou zkušenost, mnoho lidí ale pod církví vidí jen církev katolickou a její historii, nebo v této době tolik propírané církevní restituce. Mnoho lidí bolestně zažilo na vlastní kůži pokrytectví tzv. křesťanů. Církev je dle výzkumů nejméně důvěryhodná instituce v současnosti. Mnohdy se není ani co divit. Pro mnohé lidi je církev jednou z největších překážek ve víře k Bohu, proto se budu tomuto tématu více věnovat. Náš pastor Radim Fiedler psal o církvi absolventskou práci při studiu na biblické škole v Kolíně, budu z části čerpat z této práce.

 

Přes to všechno špatné, co o církvi víme, Bůh říká: „když Já, tak i církev“. Jak to? Jak to skutečně Bůh myslí? A jakou církev měl a má na mysli?
Nejprve je dobré si ujasnit, co církev není.

 

1. Církev NENÍ BUDOVA.

Mnoho lidí si církev nesprávně spojuje s konkrétním místem nebo budovou.
Lid Starého zákona také spojoval svoji víru s chrámem v Jeruzalémě, ale sám Ježíš při rozhovoru se Samařskou ženou říká: „Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!" Ježíš jí odpoví: "Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě.“ (Jan 4,20.21.23).
Církev v Novém zákoně nikde není spojená s nějakým místem. Právě díky tomu mohla církev tak rychle expandovat do celého světa. Pohled spojení církve s budovou přinesl do tohoto světa spousty až nesmyslně gigantických staveb, vybudovaných lidskou dřinou, které odvádějí víru od Stvořitele k stvoření (lidské modle). „Kovář kuje modlu, pracuje při žhoucím uhlí, kladivem jí dává tvar, zhotovuje ji silou své paže; přitom hladoví do vysílení, nemůže se ani napít, ač umdlévá.“ (Izaijáš 44,12).
Všechny statky, tedy i budovy, které církev má, mají lidem sloužit k vykonávání božího díla, nikoli opačně, aby věřící sloužili statkům. Potom se už jedná o modlářství.

 

2. Církev NENÍ ORGANIZACE.

Církev sama o sobě, aby mohla fungovat, potřebuje být organizována, potřebuje mít svoji strukturu, neboť jinak by v ní nevládl Kristus, ale chaos.
Organizační struktury jsou jasně patrné z Nového zákona. Prvotní církev měla svoje vedoucí, měla diákony a úřady. Vykonávala sbírky pro jiné sbory. Vysílala evangelisty. To vše bez dobré organizace nemohlo fungovat.
Proč tedy není církev organizace? Protože má něco více, a to je přítomnost Krista. Pěkným příkladem nám může být popis o stavu církve v Efezu: „Vím o tvých skutcích, o tvém úsilí i tvé vytrvalosti; vím, že nemůžeš snést ty, kdo jsou zlí, a vyzkoušel jsi ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři. Máš vytrvalost a trpěl jsi pro mé jméno, a nepodlehls únavě. Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku.“ (Zjevení 2,2-4). U Efezské církve je možné vidět změnu z živé církve na pouhou organizaci, kdy se z církve vytrácí vztah ke Kristu. V upřímnosti musíme zhodnotit, že postupem let se z prvotní církve, která byla plná Krista, stala pouze prázdná organizace či institut, který nepostrádal dobře vyvinutý organizační systém, ale postrádal přítomnost Boží. Dnes se do církve snaží vecpat světské metody řízení namísto toho, aby církev vycházela z principů Božího řádu z Bible. Církev může mít mnoho programů, které zajišťují chod církve, nebo aktivity pojmenované moderními a nebiblickými termíny, jen abychom se neodlišovali od světa. Mnoho takto fungujících sborů postrádá moc Boží, a tak v nich není rozdíl oproti kterékoli jiné organizaci.

 

3. Církev NENÍ BEZ STRUKTURY

Můžeme se setkat s křesťany, kteří tvrdí, že organizovanost církve není z Boha, ale z lidí. V podstatě jsou zastánci toho, že církev není organizace. Scházejí se a kdeco činí podle toho, jak je vede Duch. Jejich největším argumentem jsou problémy, které vidí v dnešní církvi, která je organizována, ale bez Ducha. Je to opačný extrém, než když je církev brána jako organizace. Oba dva pohledy jsou špatné. Biblický pohled je takový, že církev plná Ducha svatého je organizačně a strukturovaně podřízená Bohu. Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje i řádu.

 

4. Církev NENÍ SPOLEČENSTVÍ MNOHA VYZNÁNÍ.

Křesťanství z pohledu světa může působit velmi úzkoprse. Sám Ježíš o sobě tvrdí: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6). Ježíšovo tvrzení jasně vymezuje, pro koho je církev. Je pro ty, kdo se obrací jen k Ježíši Kristu. Je postavená na základě, kterým je On sám. K tomuto základu nejde přidávat jiné osoby z jiných vyznání. Církev se vyznačuje jednotou a jedním vyznáním založeným na Kristu. Bůh, který není Kristem, je jiný bůh, než ten, kterého vyznává křesťanská církev. Proto nejde směšovat s církví jiná náboženství s odůvodněním: „Přece všichni nějak věříme v Boha, ale jen se na něj díváme z jiného úhlu“. Ano, na Boha se lze dívat z mnoha úhlů, ale vždy se jedná o Ježíše Krista, pokud ne, není to stejný bůh.

 

Co tedy církev je? Co o církvi říká Bible, jak sám Bůh církev zamýšlel a jak ji vidí? O tom už další článek.